fórum

Dobro a zlo


Někdy v pátém století před naším letopočtem byl filozof Hippasos zákeřně hozen přes palubu lodi. Vděčí za to kolegům filozofům - pokrokovým osvíceným pythagorejcům. Ti věřili, v souladu se svým zakladatelem, že vše na světě lze popsat pomocí celých čísel a jejich zlomků. On však dokázal, že úhlopříčka čtverce je nedělitelná jeho stranou (druhá odmocnina ze dvou je iracionální číslo). To narušovalo představu, že Bůh stvořil svět jako dokonalý systém, veškeré tehdejší lidské poznání světa bylo Hipasosovým poznatkem narušeno, byla narušena dokonalá filozofie, do té doby úspěšný systém, pravdivý dokonalý popis světa. Teď opět chaos a nejistota...

Zvířatům bylo spíše od Boha než od samé přírody uděleno sedm oken (otvorů) na domovské hlavě. Odtud je vzduch rozesílán do zbytku těla, aby osvětloval, zahříval a vyživoval podstatné části tvora. Jsou to dvě nosní dírky, dvě oči, dvě uši a ústa. Stejně tak na nebi Bůh umístil a stanovil dvě blahodárné hvězdy (Jupiter a Venuše), dvě zlovolné hvězdy (Mars a Saturn), dvě svítící tělesa (Slunce a Měsíc) a jednu lhostejnou a nevýraznou Merkurovy hvězdu. Z mnoha podobných věcí téhož druhu, z dalších přírodních jevů a prokázaných souvislostí je patrné, že planet je počtem sedm. K tomu jak u starých a pradávných Hebrejců a většiny národů, tak i u nás v Evropanů, přistupuje přirozený a občanský sedmidenní týden, sedm dní pojmenovaný podle sedmi planet. I Bůh stvořil svět v sedmi dnech. Kdyby se počet planet zvýšil, zhroutil by se systém! Souputníci Jupitera popisované Galileem jsou navíc pouhým okem neviditelné, a proto nemohou mít na zemi žádný vliv, proto jsou neúčelné a proto neexistují ...“ Francesco Sizzi (astronom) v knize Dianoia astronomica, optica at physica., která byla napsána jako reakce na Galileovu knihu „Hvězdný posel“, kde zmiňuje objev 4 Jupiterových souputníků.

... jak těžko přijímáme nové poznatky, nové trendy ve společnosti (nový pro nás neočekávaný či nechtěný vývoj společnosti). Nekoresponduje nám to s naším niterným pojetím dobrého a zlého. Každé lidské poznání, i představa světa největšího myslitele a osvícence své doby, jsou vykonstruované, mylné - nekorespondující s realitou. Každá filozofie, každé poznání světa zajisté vzniká v dobré víře, ve snaze správně popsat svět a lépe se v něm orientovat, přežít. Náš vnitřní model světa má základ v zaznamenaných prožitcích, pocitech prolnutých se zaregistrovanými příčinami a následky. Na stejné úrovni a stejným mechanismem jsou v našich myslích uložené i vykonstruované báje, pohádky, klevety, reklamní spoty apod. To co je nám libé (dobré, užitečné či jen užitečnost slibuje) zasazuje mozek do logických souvislostí příčin a následku, takto si je pamatujeme a opakovaně nacházíme. Analogicky bolestivé a nebezpečné (nelibé). Obecně však je cokoli dobré jen v daných souvislostech, z jiného úhlu pohledu je totéž zlé. Občas se nám vybavuje více vzpomínek současně a neumíme se pak rozhodnout, takové osvícení paralizuje. Dobro a zlo je relativní, neexistuje něco obecně dobré a obecně špatné. Naše poznání je jen dílčí poznání světa, vždy je to zcela osobitá zkušenost vystavěná na převzatých pojmech a souvislostech naučených od našich předků. Náš model světa, naše vnímání světa nekoresponduje s realitou. Dobré pro nás, naše děti, náš národ, nebo náš živočišný druh není všeobecně dobré. Analogicky ani všeobecně zlé. Souboj dobra a zla - nekonečný souboj dvou vykonstruovaných entit. Dobro a zlo jsou jen naše osobní pocity, náš soud. I když jsou to pocity sdílené se všemi v našem okolí, stále jsou to však jen duševní konstrukce. Dobro a zlo je relativní, žádný děj není ani dobrý ani zlý, to jsou jen lidské umělé pojmy, naše pojmenování. Dobro a zlo jsou jen naše konstrukce, podobně jako bůh.
31.12.2014 17:08:11 | Autor: Radek Maleč



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se