fórum

Co vidím?

Je vnímaná realita opravdu realita? Není vnímaná realita jen projekce našeho mozku (našeho nevědomí) do našeho vědomí? Vše co vědomě vnímáme je jen nedokonalý model reality poskládaný naším mozkem z naučených pojmů - pojmů vykonstruovaných našimi předky, od kterých jsme je nevědomě přejali v dětství. Naše vnímání reality je jen zdánlivé, je to iluze? Jaká je míra relevance?



Vnímání a chápání světa jedinců odchovaných jednou kulturou je si blízké. Naše české (evropské) vnímání sama sebe, světa okolo, kultury, ekonomiky, lásky, vesmíru je v mnoha hlediscích jiné, než to čínské, inuitské či tichomořské. Náš slovník pojmů, s kterým operuje naše mysl, skrze který vnímáme a chápeme, jsou ty pojmy, které jsme jako děti pochytily od lidí okolo, převážně od rodičů. Sami máme zkušenost, že to co jsme kdysi slyšeli ve škole jen jednou a pak už nikdy nepoužili, to už si nepamatujeme. Takové pojmy „neznáme“, naše mysl s nimi neoperuje. Naše mysle těžko operuje s pojmem (slovem), který dosud nikdy nikdo nevyslovil, takový pojem (slovo) pro nás víceméně neexistuje, těžko k němu přiřazujeme nějakou souvislosti, neumíme jej vysvětlit, dělá nám potíže jej myšlenkově uchopit. Dělá nám obtíže postřehnout a chápat něco, co dosud neznáme, nemáme naučené. Náš mozek přijímá podněty z vnějšku, do naší vědomé mysli ale promítá jen takový obraz, který dokáže poskládat z kostiček (pojmů), které má k dispozici, přiřadí takový naučený myšlenkový konstrukt, který nejvíce odpovídá vnějším impulzům (z našich nedokonalých smyslů). Těžko lze hovořit o tom, že vnímáme realitu. v Každém okamžiku se spíše jedná jen o pokus „popisu reality“. Jaká by byla lidská historická zkušenost - znalost světa, naše vnímání reality, kdybychom například byli vybavení i orgánem vnímajícím infračervené či mikrovlnné spektrum? Jak bychom se vnímali navzájem, jaké emoce by to vyvolávalo? Bylo by naše chápání právě vnímaného (věcí, dějů vnějších i vnitřních) jiné, než jaké je to současné (asi včetně tohoto textu)? Naše vnímání a chápání reality, je chabé, žijeme v primitivní iluzi. Když máme pocit, že se všechny ženy a muži chovají stejně, do jaké míry je to jen naše projekce už jednou poznaného?
 
Sami sebe vnímáme jako individua, jako osobité jedince, naše mozky jsou oddělené, nezávislé. Máme zkušenost, že jedinci v okolí cítí, prožívají a chápou stejnou událost jinak. Zřejmé je to například v otázkách politického vývoje. V jedné zemi s jednou historickou zkušeností stejnou věc různí lidé vnímají a chápou jinak. Současně ale vnímání a výklad nějakého vnějšího děje, například nějakého děje na obloze, je nápadně podobný všem Číňanům, a ten je v mnoha ohledech odlišný od obecného vnímání a chápání toho samé úkazu u islamistů. Co je realita? Obecně nevědomě vnímáme, prožíváme a chápeme věci a události nejčastěji tak, jak i jedinci naší kultury. V otázkách nových poznatků se nevědomě přikláníme k obecnému výkladu, přijímáme spíše obecný výklad, nikoli pravdivý. „Říká se, že ... “. Tento proces utváří takzvané „obecné povědomí“, to je to, co charakterizuje každou kulturu, každé historické období, odpovídá míře poznání. Od toho se odvíjí poznatky a vnímání nové generace. Přijímáme nejčastější učení, nikoli nejsprávnější. Jak si postěžoval už například Galileo*: „Přemýšlení by nemělo být jako nošení pytlů zrní, tedy že víc koní unese víc pytlů, nýbrž jako dostih, tedy že jediný berberský oř dokáže předstihnout stovky pivovarských valachů.“ Měli bychom se učit od nejbystřejších, jenže jejich názory bývají v rozporu s většinou, většina se přiklání k většině, většina vytváří obecné povědomí. „Říká se to a to, tedy je to tak a tak ...

Děti se rodí prázdné, neznalé pojmů, vztahů, následků. Nebo snad někdy někdo viděl dítě, které se narodilo již znající slova, pojmy, vztahy věcí, děje a souvislosti? Bible je historický blábol, ale ani tam není zmínka o takovém jedinci. Veškeré - úplné poznání bylo Mojžíši zjeveno formou slova Božího? Jak moc se rozrostlo od té doby lidské poznání? Byl to jen historický popis reality? Jak moc bylo tehdejší „slovo boží“ mylné - v rozporu se současným poznáním? Jaké asi bylo poznání našich dávných předků, jaký význam měla jednotlivá slova v různých dobách? Chápeme staré texty správně? Jak asi probíhá proces poznávání, když je naše mysl vybavena schopností imaginace, schopností vymýšlet si neexistující? Jak mysl našich předků operovala s vnějšími impulzy, když pojmový aparát byl tak rozsáhlý jaký byl? Kdybychom dnes od psa chtěli, aby nám popsal funkci automobilu nebo tohoto počítače, jeho jednotlivých součástek, jejich vzájemné vztahy, účel, smysl, apod., jak by to jeho vyprávění asi vypadalo? Jaké poznání by asi předal štěňatům? Ti jak by vnímaly a chápali automobil, počítač, člověka, svět a sebe? Jak přesné je naše současné vnímání a poznání? Náš slovník pojmů se utváří v raném dětství. Jaké pojmy - základní pilíře našeho vnímání má každý z nás v mysli? Jaký mají původ? Z jakými základními kameny operuje naše mysl? Jaký obraz reality nám promítá mozek do našeho vědomí? Jak správně a věrohodně můžeme vnímat a chápat svět a sama sebe, když pojmy, které máme v naší mysli, jsou pojmy přejaté od našich předků, kteří se také narodily s prázdnou hlavou? Jaké je naše lidské poznání? 

Jak bychom měli formulovat naše poznání před našimi dětmi? „To je tak a tak“, nebo „Domnívám se to a to“ ??? Máme oceňovat děti za přesné papouškování našeho učení, nebo spíše zanášet do mysli našich dětí pochybnost o našem učení? Jaký máme naučený náš osobní přístup k dětem, k jejich výchově? Je nám pohodlnější jejich poslušnost před jejich osobitostí? My víme, co je pro ně dobré, nebo se jen domníváme, cosi pociťujeme? Na čem je založeno naše školství? Na čem je založeno učení většiny církví? Rozdmycháváme v dětech touhu bádat, zpochybňovat, zavrhnout nás? Zavrhnou oni nás, když budou vychování v duchu upřímného vědomí, že současné poznání je jen pokus o popis světa? Kam kráčí lidstvo? Jako cestou?



* Prubíř (Il Saggiatore), Galileo Galilei
13.01.2015 21:42:58 | Autor: Radek Maleč



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se